- Reklama -zprávy
- Reklama -udalosti

Dokáže Hunga Tonga ochladit Zemi? A co se dělo, když v minulosti vybuchly velké sopky

Rok 1816 neměl léto.

Podmořská erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha’apai na satelitním záběru.
V tom roce ve Spojených státech ještě začátkem června sněžilo, extrémní monzun v Číně způsobil opakované záplavy na Jang-c‘-ťiang a v Evropě, která se ekonomicky stále vzpamatovávala z napoleonských válek, propukly rozsáhlé hladomory.

V dubnu 1815 vybuchla na Sumbawě, jednom z ostrovů dnešní Indonésie, sopka Tambora. Jedná se o největší lidmi zaznamenanou sopečnou erupci. Do atmosféry vychrlila 160 až 213 kubických kilometrů materiálu a dosáhla sedmého z osmi stupňů indexu vulkanické aktivity.

00:00/00:00

Poslouchejte v aplikaci SME nebo přes Apple, Google, Spotify a RSS. Jiné podcasty JSME.

Následující rok 1816 se v historii zapsal jako rok bez léta a globálně se zařadil k nejchladnějším v zaznamenané historii. Teprve ve druhé polovině 20. století bylo zjištěno, že příčinou byla Tambora a vědci objevili schopnost velkých sopečných erupcí ochladit atmosféru.

Od té doby se podobná událost stala ještě několikrát, naposledy v roce 1991. Erupce filipínské sopky Pinatubo dosáhla šestého stupně indexu vulkanické aktivity. Následující tři roky se atmosféra globálně ochladila přibližně o půl stupně Celsia.

Sobotní erupce sopky Hunga Tonga-Hunga Ha’apai je dosud největší ve 21. století a největší od výbuchu vulkánu Pinatubo. Satelitní záběry ukázaly obrovský sopečný mrak v atmosféře, výbuch vyvolal vlnu tsunami, která zasáhla Jižní Ameriku či Japonsko a tlakovou vlnu naměřili i na Slovensku.

Vědci se stále snaží odhadnout, jestli bude Hunga Tonga v aktivitě dále pokračovat.

Další články autora

Comments

PR článek

Nejnovější články